Sobotní ráno nedočkavě vyhlíželo, kolik odvážných šakalích rodin přivítá nový rok již tradiční vytrvalostně-expediční akcí. Kdo brzy vstane, nasedne do vlaku, opustí pražskou sněhovou břečku a nasadí své tlapy do ještě se držícího sněhu v nově značkovaném teritoriu.
BEROUN: Na peróně spolu s nepřetržitým nádražním hlášením pronáší Starý Šakal jistě zajímavé úvodní slovo. Všichni nadšeně přikyvujeme. Dáváme sbohem městu a svižně stoupáme lesní cestou – vůbec první značenou turistickou stezkou Vojty Náprstka.
SVATÝ JAN POD SKALOU: Omýváme se v zázračném prameni – A! – zdoláváme horu nad klášterem – drobnými krůčky klouzavým a strmým terénem. S vyhlídkou do kraje čmucháme, co krásného nás v tomto roce čeká. A dál už jen z kopce! Načež se začínáme drápat údolím vzhůru!
BUBOVICKÉ VODOPÁDY: Obdivujeme vyschlé koryto zakouslé do četných skal a vodopád se v našich představách tříští o kámen.
SRBSKO: Hospůdka u řeky, červené tváře, jiskra v oku, pamětní diplomy.
Tmou uháníme vlakem, opouštíme řeku Berounku…62 šakalů a 3 psi ušli 12 kilometrů a nastoupali 600 výškových metrů.
